18.06.2011 13:30
Tak tedy cyklovýlet
No, nevím přesně, jaká dobrodružství jste zažívali vy, kteří jste vyráželi od kostela v Nekoři a dalších částí vikariátu. Každopádně jsem dostal informace, že tak mezi 14:15 - 14:30 by mohl být sraz v Pastvinách. Psal jsem teda těm, kteří vyráželi se mnou z Klášterce, aby tak ve dvě byli u našeho kostela a tak jsme vyrazili a dorazili do Pastvin. Půla a nikdo nikde. Nakonec kolem tří už jsme se všichni sešli v Pastvinách a udělali společné foto. Tak jsem si říkal: „áha, tak to se asi protáhne“ Každopádně jsem měl v ten den dobrou náladu a i kdybych neměl, vůbec mně to nevadilo.
Naše cesta vedla na Zemskou bránu a tak jsme to vzali přes Klášterec, kde právě byla pouť, pokud se tomu u nás dá tak říkat a přes hrbolatou cestu jsme dojeli k Pašerácké lávce. Opět společné foto. Vylézt si na lávku, jo to byla VÝZVA. Pak nás čekal těžký výstup a pro pár neunavených i výjezd k chatě CHKO. Věděli jsme však, že nás brzy čeká odměna. Mše svatá. Sjezd a Zemská brána pod našima nohama a i když bylo všude kolem několik zvědavých turistů… my se za svou víru nestydíme a do hluku řeky Orlice se na boku brány Země odsloužila mše.
Konečnou zastávkou nebo alespoň pro mě, když nepočítám cestu domů, byla fara v Petrovicích a protože to je vysoko, opět nás čekal masivní výjezd, ale po ní následovala znova odměna. Jídlo - od třešní až po párky a pití, za které je nutné poděkovat. Zpívání a hraní her a v tom spočívá jedna z krás ve společenství. Jak se začalo stmívat, odjel jsem zpět domů a konečnou free partu na Americe jsem už nezažil. Věřím ale, že si to tam všici užili.
A mě zbývá už jen to, abych za vše poděkoval. Byl to skvělý zážitek, a i když nám do toho občas z nebe káplo, moc jsem si to užil.
Tak zase na viděnou…. někdy brzy.
Čawec,
Palo
